Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

Odmítnout vše můžete zde.


Úvod » Magnetky Sestav si svůj svět » Magnetky Česká republika » Magnetka č. 544 Dymokury – Kostel Zvěstování Panny Marie


        

Magnetka č. 544 Dymokury – Kostel Zvěstování Panny Marie

 

Dostupnost: skladem
Číslo produktu: 000544
Kraj - Česká republika: Středočeský kraj
Kategorie: Církevní památky
cena:
40 Kč (1,50 €) ( Nejsme plátci DPH )

do košíku:
  ks  

číslo: 544 • kategorie: Církevní památka • kraj: Středočeský • okres: Nymburk • obec: Dymokury

krajině, obklopené lesy a rybníky, kterým vévodí svědecký vrch Chotuc. Dominantou obce je především místní zámek, ale také kostel Zvěstování Panny Marie a budovy obecné i Masarykovy základní školy.
Archeologické nálezy dokazují, že toto místo bylo osídleno již v pravěku, první písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1249. V průběhu několika stovek let byla obec v držení různých majitelů, z nichž za zmínku stojí především český král Václav II., Albrecht z Valdštejna, rodina Colloredů a od roku 1833 také starobylý rod Czerninů z Chudenic. Czeninové, vzhledem k jejich vlasteneckým postojům, přišli o zámek a celé rodinné panství již během 2. světové války. Domů se pak mohli navrátit až po roce 1990.
Obrovský rozvoj zemědělství a zejména zpracovatelského průmyslu na konci devatenáctého století přinesl i do Dymokur nové pracovní příležitosti, novou výstavbu. Vedle statku, mlékárny a cihelny zde byl vybudován i cukrovar se slavnou řepnou drážkou, nejrozsáhlejší úzkorozchodnou dráhou ve střední Evropě se samostatným jízdním řádem. Dymokurský pivovar a později i sodovkárna dodávaly své produkty do širokého okolí, včetně Prahy a díky kvalitní vodě měly velmi dobré jméno. Bohužel se díky socialistickému hospodářství a následně i neuváženým privatizačním krokům nepodařilo většinu důležitých provozů udržet v chodu.
Dnes jsou Dymokury, jejichž část tvoří i obce Černá Hora a Svídnice, výrazně zemědělskou oblastí. S tím souvisí i největší současný problém Dymokur, nedostatek pracovních míst. Využití prostor bývalého cukrovaru k podnikání má však svá úskalí a možnost zaměstnání se tak omezuje na dojíždění do okolí.
V období největšího rozkvětu obce začaly také pracovat mnohé občanské spolky. Některé z nich zanikly, jako například slavný spolek ochotnického divadla, mnohé pracují dodnes – Sokol, FK Dymokury a SDH Dymokury. Nově pak po roce 1989 začaly v obci působit rybáři, Klub důchodců a další. Lidí, kteří jsou ochotni se věnovat spolkové činnosti a obětovat svůj volný čas ve prospěch obce, je naštěstí stále dostatek. Pomoc sousedům v obtížné situaci, pořádání kulturních a sportovních akcí, práce s dětmi. To jsou hlavní devizy pro Dymokury a stávají se tak příslibem i nadějí na šťastnou a spokojenou budoucnost.  
Obec Dymokury se nachází na samém okraji Polabské nížiny, v mírně zvlněné krajině, obklopené lesy a rybníky, kterým vévodí svědecký vrch Chotuc. Dominantou obce je především místní zámek, ale také kostel Zvěstování Panny Marie a budovy obecné i Masarykovy základní školy.
Archeologické nálezy dokazují, že toto místo bylo osídleno již v pravěku, první písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1249. V průběhu několika stovek let byla obec v držení různých majitelů, z nichž za zmínku stojí především český král Václav II., Albrecht z Valdštejna, rodina Colloredů a od roku 1833 také starobylý rod Czerninů z Chudenic. Czeninové, vzhledem k jejich vlasteneckým postojům, přišli o zámek a celé rodinné panství již během 2. světové války. Domů se pak mohli navrátit až po roce 1990.
Obrovský rozvoj zemědělství a zejména zpracovatelského průmyslu na konci devatenáctého století přinesl i do Dymokur nové pracovní příležitosti, novou výstavbu. Vedle statku, mlékárny a cihelny zde byl vybudován i cukrovar se slavnou řepnou drážkou, nejrozsáhlejší úzkorozchodnou dráhou ve střední Evropě se samostatným jízdním řádem. Dymokurský pivovar a později i sodovkárna dodávaly své produkty do širokého okolí, včetně Prahy a díky kvalitní vodě měly velmi dobré jméno. Bohužel se díky socialistickému hospodářství a následně i neuváženým privatizačním krokům nepodařilo většinu důležitých provozů udržet v chodu.
Dnes jsou Dymokury, jejichž část tvoří i obce Černá Hora a Svídnice, výrazně zemědělskou oblastí. S tím souvisí i největší současný problém Dymokur, nedostatek pracovních míst. Využití prostor bývalého cukrovaru k podnikání má však svá úskalí a možnost zaměstnání se tak omezuje na dojíždění do okolí.
V období největšího rozkvětu obce začaly také pracovat mnohé občanské spolky. Některé z nich zanikly, jako například slavný spolek ochotnického divadla, mnohé pracují dodnes – Sokol, FK Dymokury a SDH Dymokury. Nově pak po roce 1989 začaly v obci působit rybáři, Klub důchodců a další. Lidí, kteří jsou ochotni se věnovat spolkové činnosti a obětovat svůj volný čas ve prospěch obce, je naštěstí stále dostatek. Pomoc sousedům v obtížné situaci, pořádání kulturních a sportovních akcí, práce s dětmi. To jsou hlavní devizy pro Dymokury a stávají se tak příslibem i nadějí na šťastnou a spokojenou budoucnost.